Basketpoint Frydek-Mistek vš JV GDS USA Na třetí zápas kluků z Město Frýdek-Místek s béčkem GDS se přišli podívat všichni basketbaloví trenéři školy. Společně s Fredym Johnsonem jeho asistent Jeff Smith a trenér dívčího týmu Kýle Gilmer, který ještě v sezoně 2019/2020 vedl našeho Benjamina a jeho spoluhráče. Naši kluci předvedli svůj nejlepší výkon. Jak v obraně aktivním atakováním míče a správným čtením hry, tak v zakládání útoku a průniku pod koš. Neuěřitelně nízká efektivita v zakončení jednoznačných podkošových šancí, trojková mizérie a snad 20 neproměněných trestných hodů nás ovšem odsoudilo k druhé prohře a celkové bilanci naší americké série 1:2. Zápas to byl pohledný a ze strany nás diváků velmi emotivní. Míče jsme tlačili z ochozů očima do koše ale asi i my málo usilovně ;-). Byla radost koukat jak kluci přidali na agresivitě a zřejmě zkušenosti z předchozích zápasů i spousta shlédnutých mačů na různých středních školách, univerzitní basketbal nebo dokonce NBA zápas je inspirovaly basketbal konečně hrát tak, že jsme byli všichni spokojení. Taky proto, že po předchozím kolapsu na Caldwell Academy a shlédnutí několika videí soupeře, měl kouč Mára velké starosti a obavy z průšvihu. Kluci ostudu rozhodně neudělali, soupeři měli za svého vítězství velkou radost a budeme hodně zvědaví, co si z nabytých zkušenosti přinesou do domácích soutěží a turnajů CEYBL. Někteří kluci Fredyho zaujali natolik, že si o nich zjišťoval další informace a ptal se jestli máme nějaké highlightová videa bezprostředně po zápase a vrátil se k nim i během naší pondělní večeře. Jak jsem řekl dříve, zatím si necháme pro sebe o která jména šlo. Go Pointers❤️🤍🖤!!! (zn)

Nedělní návštěva baptistické gospelové mše v „kostele“ Mount Zion. K místním zvykům patří pravidelné návštěvy kostela. Je běžné, že trenéři berou své týmy několikrát do roka do své farnosti a někdy naopak střídají sbory a místa kam docházejí rodiny jejich svěřenců ať se prohloubí vzájemné poznávání. Takže jsme vyrazili také a gospelová mše byla stejně jako loni velký zážitek. Jestli se kluci přiblížili bohu těžko posoudit, možná šlo více o to zjistit jak vypadá další stránka místního života, která je od poměrů v Česku na hony vzdálen. Zpěv sboru, výkony kapely, kterou bych jako neznalec hudby zařadil na pomezí rocku a popu, řečnická virtuosita pastorů a prazvláštní civilní úbory, kdy hlavní protagonista večera byl v teplákovce se jménem legendárního basketbalisty Abdula Lamara Jabare na zádech, společně se světelnou show a videoefekty působily monumentálně. Nás čekala rezervace v prvních řadách a na závěr pastor poděkoval za návštěv požehnal reprezentatům "Basketpoint Czech Republic from Europe" u a projevený zájem. S Pánem Bohem Pointers ❤️🤍🖤. (zn)

Domůůů🇨🇿!!!

Středoškolský basketbal na nejvyšší úrovni - Greensboro Day School vs Calvary Day School Jestli je Greensboro Day School historickým i současným mnohonásobným šampionem Severní Karolíny, letošní sestava dle slov kouče Fredyho Johnsona i jeho prvního asistenta Jeffa, je nejsilnější za posledních dvacet let. Na zápase mě s Markem Fredy pozval přímo za lavičku mezi zasloužené seniorni příznivce klubu, zatimto naši kluci a rodiče se přidali do kotle fandících spolužáků, se kterými měli možnost se dobře seznámit při společných hodinách ve vyučování, kdy každý jeden z našich hráčů měl průvodce z JV týmu GDS. Hrál se basketbal, který Mára nazval jako naprosto bezkonkurenční s naší extraligou U19. Dominovala rychlost, fyzičnost dána nejen výškou a roli tady hraje hlavně trojková střelba, která je pozoruhodná na všech úrovních a ve všech soutěžích, které jsme navštívili. Řada hráčů z GDS má již dnes nabídky do univerzitních týmů NCAA, které díky relativně novému konceptu NIL zajišťují hráčům neuvěřitelné finanční příjmy, o kterých se naprosté většině profíků nejen v české lize může jen zdát. Je to období čtyř až pěti let, kdy hráči žijí v pohádce a zároveň si mohou zajistit vzdělání, stejně jako úspory v řádech i desítek milionů korun … Příjem, na který pak mohou vzpomínat po zbytek svých životů, protože jen nepatrné zlomky procenta zástupců tohoto specifického světa sportu kam teprve nedávno vstoupila komerce najde tak štědré zaměstnavatele v civilním i sportovním životě po ukončení studia. Na GDS se fandilo bouřlivé, koučovalo energicky a hrálo o 106 tak, že mi osobně se takový basketbal a prostředí líbí více než NBA. GDS s přehledem vyhrálo, ale i výkony hráčů střední školy Cavarly byly pozoruhodně do té míry, že jsme se zamysleli jestli u nás v Česku provozujeme stejný sport ;-). GDS na naše hvězdy čeká ❤️ a v zápase, který jsme hráli o pár dni později s JV týmem (mladší béčko GDS) někteří kluci zaujali i Fredyho a ptal se na jejich výkony, věk a studijní kvalitu. Kteří to byli si zatím s Marou necháme pro sebe Go Pointers ❤️🤍🖤!!! * na snímcích jsou i záběry z dívčího zápasu stejných škol, který chlapecké soutěži předcházel

Naší rodiče Pointeráci Zuzana, Aleš a Adam v akci Stejně jako loni taťkové Petr Otýpka a Bóďa Volný s naším kamarádem Honzou Hrdličkou zajišťovali hladký program naší výpravy včetně šoférského servisu, letos se tohoto úkolu ujali rodiče Aleš Gongol, Adam Patáčik a Zuzana Rider. Bez jejich pomoci by se celá akce rozhodně nemohla konat. Společně s kluky navštívili neuvěřitelné množství zajímavých a inspirativních míst, ale rozhodně se nedá říct, že tady byli dospělí účastníci výpravy na výletě. Každodenní logistické manévry svážení dětí z rodin, kde byli ubytováni na místa našich návštěv a aktivit, komunikace s naším letenkarem, když to drhlo na letistivh, dohled nad kluky, kteří s přirozenou uvolněnosti jejich věku ztráceli a zapomínali po cestách pásy, telefony, nebo dokonce i svá kompletní příruční zavazadla, moc prostoru pro klidnou relaxaci nenabízelo. Chodilo se spát po půlnoci, vztavalo se hodně časně zrána. Perfektní angličtina všech členů "realizačního týmu" tentokrát hodně pomáhala. Už jen taková maličkost jako natankování benzínu na americké pumpě je celkem dobrodružství, než se člověk zorientuje. Za dobu našeho pobytu každé jedno auto najezdilo více než tisíc mil a asi bychom si měli zazpívat stejnojmennou písničku, že se nám nic nepříjemného v místním provozu nepřihodilo. Mejdan, který pro nás připravili rodiče Kris a John Burnsovi byl moc fajn, ale únava vyhrála a moc dlouho jsme se nikdo nezdrželi. I tak Burnsům a samozřejmě všem rodičům moc děkujeme. Zajímavé je, že kluci nebydleli jen v rodinách Coreyho stávajících hráčů, ale u těch, které Corey minulosti v Basketpointu nebo na škole SEG „odchoval“ aby později vyletěli z hnízda na studia po celé Americe. Takže Zuzano, Aleši a Adame, děkuju, měli jsme to s Márou s vaším servisem o hodně jednodušší a i klukům snad někdy v budoucnosti dojde, že věci, které jim připadají tak samozřejmé jsou hodně výjimečné a budou schopni nabídnout podobnou péči a starostlivost o druhé nejen na cestách s basketbalem. Pointners forever❤️🤍🖤!!!

Jak to chodí ve světě na zápasech dětí a mládeže ... Nikdy jsem netvrdil, že na vstupném v areálu Basketpointu na soutěžích našich dětí stojí ekonomika klubu Basketpoint. Je pravda, že jsme byli donedávna jediní a nejen ve Město Frýdek-Místek, kteří s konceptem symbolického příspěvku na vstupu u mládežnických zápasu přišli. Dnes se k nám přidávají i naši dřívější největší kritici :-))). Zatímco u nás s částkou Kč 30,- vždy šlo o symbolickou pomoc a toto „výjimečné opatření“ je spíše připomínkou toho, že náš areál opravdu nemáme zadarmo nebo jen z veřejných prostředků (ani ty nebylo jednoduché získat), řadu věcí si zajišťují svépomocí dětí a trenéři. Nikdy to nebylo a není to stále úplně jednoduché. V USA jde u zápasu o naprostou samozřejmost. Částky za vstup ani občerstvení na školních zápasech nejsou rozhodně symbolické ani na místní poměry. Na druhé straně by tady nikoho nenapadlo účtovat dětem na školách za odpolední tréninky nájemné. Takže když to shrnu - na školách a rozhodně nejen ve Frýdku-Místku si děti za užívání tělocvičny v odpoledních hodinách pro mě opravdu nepochopitelně platí a kdyby si úplně stejné kluby účtovaly u zápasu vstupné, všichni by se divili stejně jako dříve někteří naši hosté … Nebojte, zdražovat se u nás nebude. Tento příspěvek je jen připomínkou mých dlouhodobých námitek k zavedenému systému, které zůstávají bez odezvy a další z důvodů, který nás přiměl ucházet se o vaši přízeň v podzimních volbách. I tento bod se budeme snažit vyřešit v rámci působení nového hnutí rEvoluce, které se bude ucházet o vaši přízeň v podzimních komunálních i senátních volbách. (zn)

Corey Muirhead - hostitel českých sportovců studentů. Corey, učitel tělesné výchovy na Southeast Guilford, trenér JV a Varsity týmu v basketbale a hlavní trenér AAU „travel teamu“ Basketpoint USA se kromě svých třech dětí stará hned o tři dospělé účastníky našeho výletu a ještě u něj pravidelně pobývají celý školní rok čeští sportovní studenti, tentokrát basketbalistka reprevýběru U18 Klára Žižková z Hradce Králové. Právě s Klárou a několika čtvrťáky probíhala slavnostní ceremonie loučení a děkování za přínos, který měli nejen ve sportovní společnosti, tzv „Senior Night“. Klára si vede výborně ve sportovních statistikách nejen ve svém týmu Wildcats z Northern Guilford High School, ale v celé konferenci "TAAC 6“. S Pointers z MFM jsme byli u toho. Kláře blahopřejeme a Coreymu posíláme touto cestou veřejně díky❤️🤍🖤.

🏀🏀🏀Dnešní turnaj přípravek Junior Basketpoint League na hale Basketpointu ⛹️⛹️⛹️

Školní tým JV Caldwell Academy a druhý letošní zápas Pointers v USA Náš tým budil respekt, ze kterého si mohl při vedení 17:2 v úvodu zápasu ukroutit hlavu i kouč Mára. Nám v ochozech bylo soupeře už tak trošku líto, když v té chvíli američtí kluci pochopili, že věci jsou trošku jinak. Opět nám začali odebírat míče z rukou a zároveň si uvědomili, že podobné zákroky v naší obraně jim opravdu nehrozí. Myslím, že v tom pořád hrají všudypřítomné trenérské pokyny na českých palubovkách, kde zaznívá v obraně okřídlené „nestrkej mu tam ruce“. Za pár minut bylo všechno jinak a dostali jsme slušný výprask, kterému pomohla i frustrace z otočky v zápasu, ze kterého se spíše stala jízda na kolotoči. Američtí kluci nám „tam nejen strkali ruce“ a kradli jeden míč za druhým, ale hráli moc pěkný technický baskebal s výjimečnými individulanimi výkony a nepotřebovali k tomu ani výškovou ani váhovou převahu. Nebývale vzkříšení přišlo ve chvíli, kdy náš kouč Mára domluvil, že týmy namixujeme a zkusíme zjistit, jak bude fungovat komunikace hráčů nesvázaných herními sety. Všichni naši hráči byli jako polití živou vodou a začal se hrát basketbal, který přemýšlím, jak bych popsal. Na ochozech jsme se všichni shodli, včetně domácího publika, že to najednou bylo všechno nějaké "rychlejší, zajímavější a hlavně veselejší“ ... Mezi hráči soupeře podával neuvěřitelné střelecké a individuální výkony syn kouče Scalese, který bude součástí týmu Basketpoint USA během našeho velikonočního turnaje BASKETPOINT GLOBAL FRIENDSHIP CUP 2026 ve Město Frýdek-Místek a přijede i tatínek, který má zkušenosti stejně jako prvodivizní hráč NCAA a později jako profík v Evropě a v Číně. Go Pointers❤️🤍🖤!!!

Návštěva dalšího vysokoškolského zařízení - Greensboro College - vysoké školy s úctyhodnou tradicí, která se začala psát od roku 1838 byla zajímavá zejména pro případné zájemce o studium v USA. Nejen proto, že tam máme svého přítele v roli viceprezidenta Randy Dosse, ale bylo fajn vidět „takovou normální“ školu, kde se všechno neleskne přepychem. Namísto toho zde mají speciální stipendijní program, kdy mezinárodní studenti získávají automaticky výjimečně stipendijní slevy, které stojí za pozornost vážným zájemcům o studium v USA, nota bene poblíž naší základny Basketpointu v Greensboro. Šéfová mezinárodní administrativy Paula nám představila detaily a několik zahraničních studentů popsal vlastní zkušenosti. Prošli jsme si stejně jako na High Point Univerzity různé sekce školy počínaje auditoriem, přes učebny, univerzitní koleje a menzu až k sportovní sekci, kde se nám věnoval trenér basketbalového týmu kouč Duffy. Zodpověděl nám spoustu otázek a ta nejcennější odpověď zněla: „Věnujte se svým knihám“ = sportovní kariéra a výkony jsou samozřejmě důležité ale studium, škola a vědomosti jsou na prvním místě i tady ...

U19 Snakes Ostrava B vs Pointers 103:78 Do Ostravy jsme odjeli pouze v 7 lidech - nemoci, 2 hráči jsou na tripu v USA. Měli jsme dobrý vstup do utkání a celkově povedená 1/4, kterou jsme vyhráli 24:21. Zdůrazňovali jsme si, že budou rozhodovat zakončení soupeře z druhých šancí, jelikož měli výškovou převahu. To se i dělo. Kdyby jsme podstupovali ty souboje a prohráli je, tak neřeknu ani slovo, ale my jen stojíme a neuděláme nic. Už jsem to psal hodněkrát, toto je pouze o vůli, nikoli o talentu. Pokud to kluci nezačnou dělat, že chtějí, tak se bohužel neposuneme dále. A když se k tomu přidá neproměňování košů, je to vražedná kombinace (kolik zápasů jsme prohráli těsně a bavíme se pořád o tom stejném). 13 minut do konce to bylo -9. Pak přišla zase série nedaných košů na naší straně a soupeřové druhé střely a bylo po zápase. Toto utkání odehrál velice slušně Ondra Čihánek a Štěpa Hrtoň.

První vítězství Basketpointu na americké půdě❤️🤍🖤!!! Nebylo to lehké, ale podařilo se. Zápas, který mohl skončit jakkoliv byl tentokrát šťastnější pro nás. V prodloužení. A jak ho hodnotit? Parádně ho zvládl kouč Mára, protože opravdu hráli všichni kluci. Málem rozhodly naše chyby, ale nakonec to byla odvaha Vítka Veličky, který se nenechal odradit pro něj neobvyklým předchozimm výpadkem při střelbě trestných hodů a tři sekundy před koncem po ztrátě soupeře vlítl z poloviny do obranného valu, který na nás pod košem čekal při každé akci a úspěšně zakončil. Nebylo by to možné bez bojovnosti všech po celou dobu zápasu a vlastně taky bez úspěšných trestných hodů a bloku Ondry Dvořáka bezprostředně před Vítkovými akcemi. A co si snad odnesou kluci ze svého prvního zápasu? To, na co je už delší dobu upozorňujeme s trenéry zatímco Američani nám to předvedli báječné v praxi - v basketbalu se sice „brání nohama a tělem“ ale Američtí hráči zjevně ví, že jsou zapotřebí i ruce a balony našim kradli v nebývalé míře z driblingu, v dvojtaktu i ve statické pozici s míčem přímo z rukou, kdy jsme se připravovali na přihrávku nebo střelu. To okřídlené trenérské české “nestrkej mu tam ruce“ tady zjevně neplatí … A kulturní zvláštnosti? Areál ve kterém jsme hráli byl „kostel“ předělaný z velkoskladu. Zvonici ani věž tady fakt neměli. Před dvěma lety se část prostor adaptovala na basketbalovou tělocvičnu. Pro koho? Pro děti z farnosti, která mimochodem zastřešuje komunitu, kde vládne „homeschooling“, děti nechodí do školy, ale vzdělávají se doma s rodiči. Náš zápas začal motlibou s pastorem. A tak taky skončil, společně radosti našich hráčů i celého "kotle" ... (zn)