Byl to boj. V Plzni jsme Lokomotivu zastavili, v Brne uz vlastne stala taky. Fakt vypadala, zecuz je na odstavne kokeji 😎. Kluci vedli i pohodlnym naskokem cely zapas, ale … jak uz to ve sportu byva, dve nepromenene tutovky, zaden stastny kos, ubyvajici sily v obrane a carymaryfuk a souper je na koni. Ne, kouzla to zadna nebyla, souper vyhral bitvu o moznost uchazet se o medaile zaslouzene, nevzdal nepriznivy vyvoj a vybojoval vitezstvi. Hmota i centimetry byly opet na jeho strane.
Je opravdu zvlastni, ze mezi tisicovku deti v Basketpointu nevidime ani jednoho potencialniho cahouna, zatimco proti nam opravdu ve vsech tymech nastupuji “věže”. Kdyz teda nebudu pocitat novacka “hokejku” Artura, ktery k nam prisel po sedmi letech z hokeje a zahral si hned na republice, protoze se v trenincich prikladne snazi. Jeste bude ale muset hodne zapracovat na technice, koordinaci i vnimani hry a dohnat i petilety deficit basketbalove pripravy svych spoluhracu. Snazi se ale fakt hodne a my mu v tom radi pomuzeme. Taky chceme mit aspon jednu věž❤️.
Ne nikdy neni pozde vrhnout se na sport.
Pointers v podobnem rezimu po bajecnem nastupu v uvodu zapasu prohrali i dalsi zapas s domacim Brnem a dnes je ceka dalsi nelehky souper v poslednim zapase o stastnou sedmicku. Sedmi v republice fakt ujde kluci. I osmicka je fajn. Vim, chteli jste vyhrat a za slzy se nemusite stydet. Jedeme dal.
Blahopreji mlademu trenerovi Matymu Vlkovi. I asistentum Radku Janishovi a brachovi Dajovi, ktery pomahal na vsech republikach. A vlastne celemu realizacnimu tymu. Basketpointu. U nas je to tymova orace a sklizime i plody prace tatky Vlka, ktery predal zezlo svym detem, ale v ochozech nechybel. Byla to velka jizda celou sezonu a posledni tri tydny jsem zasnul jak si nasi minizacci vedou na zaverecnych akcich. Nadhera!
Go Pointers❤️🤍🖤!!!
PS Je vzdycky neprijemne, kdyz par neprilis zorientovanych fanousku zacne vykrikovat hlouposti na bojujici deti. Nesmyslne, necitlive vykriky a komentare. Jsem rad, ze nasi rodice se do techto prestrelek nenechavaji zatahnout, i kdyz to je fakt nekdy tezke (jo, vim, ze jsem s tim tlumenim vasni prisny) … vysledek je vzdy nesmyslne vyhrocena atmosfera v hledisti a namisto zabavy takova nejaka pokazena bramboracka, ktera je navic ve chvili kdy jednostrannemu hlasitemu tlaku z publika podlehnou i rozhodci presolena, studena, fakt tezko stravitelna …