Aktuality

Ať žije Ekomilk! Vážený pane řediteli Gebauere, děkujeme vám a samozřejmě vašim zaměstnancům za podporu v této sezoně. Konečný součet poskytnutých nutričních doplňků - kapsiček s proteinem, tvarohem a jogurtem, které měli naši svěřenci k dispozici po každém tréninku i zápasech překročil jistě číslo deset tisíc kusů, jinými slovy to jsou z vaší strany statisíce korun a pro naše děti velmi potřebná výživová dávka po výkonu. Naše sezona skončila, moc si vaší podpory vážíme. Snad i proto, že "spadla z nebe" a je naprosto nezjištná. Budeme se těšit na pokračování v sezóně 2026/2027, která nám začíná v srpnu. Asi nás trošku přibude ;-). Za všechny naše děti a realizační tým děkuji a zůstávám s úctou Zdeněk Navrátil

Sport hezky česky! Útržky z rozhovoru s jedním chorvatským „pošťákem“, který strávil léta v české lize a v sezóně 2008/2009 byl dokonce nejlepším střelcem. Hovořil ještě před včerejším debaklem našich fotbalistů. Andrej Kerič, vrátil se do rodné vesnice, trénuje divizní fotbal a pracuje jako poštovní doručovatel. Jsem nadšený jeho hodnocením a porovnáváním českého a chorvatského sportu. Malé shrnutí a komentář, který se netýká jen fotbalu. - V české lize hraje spousta cizinců s odkazem na to, že "se to tak dělá i jinde“. Když pak kluby OBČAS uspějí na evropské scéně, není to o české sestavě. Mladí kluci až na výjimky nedostávají prostor, což je v Chorvatsku naprosto běžné a špičkové kluby prodávají do světa každý rok mladé hráče za desítky milionů Euro. Naši kluci si to „musí vysedět“ a za mladé talenty označujeme pětadvacetileté hráče, zatímco na EURU 2024 dominoval ve španělské týmu plným hvězd šestnáctiletý Yamal ... - V České basketbalové lize si kluby vynutily navýšení počtu cizinců v týmu z pěti na šest. Ať mají aspoň jednoho náhradníka zřejmě :-))). A tyto kluby a diváci se pak mohou radovat z báječných výsledků. Jen tak mimochodem, průměrná životnost těchto cizinců u nás není ani jedna sezona. Buď jsou dobří a jdou do vyšších lig, nebo jsou nepoužitelní a jsou ukončeni. Každopádně Češi a navíc mladí se do hry dostanou jen minimálně. - Český basketbal „krásným" způsobem zazdil mimořádnou příležitost konfrontace mladých se zahraničím. Klub, mezinárodní akademie GBA, která u nás v Jindřichově Hradci a Pelhřimově (dříve v Praze) soustřeďuje špičkové hráče z celého světa a připravuje je k univerzitnímu sportu v USA, se donedávna pravidelně účastnil tuzemských dorosteneckých soutěží a nabízel se svou mezinárodní sestavou možnost konfrontace českým klubům, českým hráčům českým klukům, českým trenérům. Užasná inspirace i pro realizační týmy. Prostě takový malý Real Madrid nebo chcete li Barcelona v pravidelné soutěži českého basketbalového svazu. Asi to tak vidím zase jen já. Namísto radosti, že si s nimi mohou naši kluci rovnat síly pravidelně, celoročně přišlo nařízení a omezení na dva zahraniční hráče v týmu … Ať žije Česko! Knedloland. Přece neochudíme naše děti o tuzemské tituly! A kluby o finanční dotace nesmyslně spojené s tituly jen proto, ať se komunální politici mohou fotit s medailisty. Sice pak tyto mládežníky nepustíme v seniorské soutěži na hřiště, ale co už … - A ještě jedna maličkost - fotbal je báječným odrazovým můstkem pro všechny sporty, všichni špičkoví basketbalisté Chorvatska začínali s fotbalem A nejen basketbalisté, totéž platí pro tenisty, házenáře, volejbalisty, ... Znáte nějaká jména? Prostě Jugoši. Ne nepodobně to mají ve Slovinsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině, zemích, o kterých ve sportu slyšíme celkem dost. Ne že bychom si měli brát příklad v dalších oblastech života, ale proč si nevybrat jen to dobre? (zn) PS Včera jsem vydržel jen jeden poločas, na více ani na analýzy ve studiu jsem sílu neměl ...

Děkuji za poděkování a dárky pane Housere a všichni Válečníci Děčín. Sice trošku vynucené, ale beru. A ještě více těm díkům uvěřím, když ta vaše basketbalová rodina, jak zmiňujete mimo jiné v rozhovoru na Crunch Time bude rodinou dětí, které si sami „porodíte“ a budete vychovávat u vás v městě basketbalu, v Děčíně. „Zachraňování“ těch našich a určitě i dalších odjinud pak způsobuje bolest jejich „sportovním rodičům“ trenérům a hlavně spoluhráčům, kteří přicházejí o své lídry a parťáky. I těm menším, kteří jim chodili fandit a když tu nejsou, těžkou je můžou mít za vzory. Chápu, že váš postup ukazování prstem na hotové nejlepší kluky je nesrovnatelně jednodušší, efektivnější a produktivnější, než starost a piplání s těmi maličkými od mateřské školky až po smečující borce. Vás stojí jen zlomek energie, nás, náš klub, naše město, naší basketbalovou rodinu stojí rozpad kolektivu a návrat o pět a možná více let zpět. Ty námi nashromážděné (včetně rodičovských a městských příspěvků) a vynaložené vysoké statisíce které se kompenzují z vaší strany nízkými desetitisíci jsou už jen takový pohlavek nebo spíše nakopnutá zadnice od „velkého kluka“, který zrovna já překousnu, byť je to svinsky nefér. Tak ať to Honza a Martin dotáhnou co nejvýše a nejdále, nejen v basketbale. Nesete teď zodpovědnost za jejich budoucnost (rozehrávače Adama, který to po jejich odchodu zabalil nám asi taky nevrátíte) i za všechny v Basketpointu, za naši práci a také za občany Město Frýdek-Místek, kteří přispívali na jejich rozvoj. Všichni ti lidé "kolem cesty" i přímo na ni mají svá jména a ještě jsem nenarazil na žádného, který by se z odchodu těchto kluků a nastálé situace radoval. Uvědomte si to prosím do budoucna pro plánování "rozvoje" dětí a mládeže u vás. Myslím, že to umíte i se svými vlastními Děčíňáky báječně. Sportu zdar! Zdeněk Navrátil zakladatel a předseda klubu, který kluky před "sto lety" náboroval, trénoval a později žasnul a fandil