Aktuality

Jansto, Kejvale, Šebku, Jando a další dinosauři, neděkujeme, odejděte!!! Přemýšlím co napsat, když čtu na stránkách snad všech na sport zaměřených portálů vyjádření Janstů, Kejvalů a dalších bafuňářů a politiků o tom jak a co potřebuje náš sport. Ještě, že se shodnou na tom, že je třeba „ZAČÍT! péči o děti". Připadá mi nevkusné, že tato slova padají z úst lidí, kteří o nastavení českého sportu mohli rozhodovat a rozhodovali i více než třicet let. A ještě strašnější je, že i dnes nemají jasno, kromě těch obecností, že "děti potřebují více kondice a zapojení nebo, že nám chybí infrastruktura“. Taky, že by "pomohla jedna miliarda na infrastukturu!!!“. Zase jen tlachání, obecnosti a naprosté zhovadilosti. O tom si asi povídají, když podnapilí řeší krizový scénář své budoucí neužitečné existence někde ve VIPkach, pětihvězdičkových hotelech nebo businesovych třídách tryskáčů, kterými obcestovavaji vrcholné sportovní akce. Na náš účet. Nás všech. Brno chce stavět zimní stadion za 6 miliard, Ostrava nový zimák za dvě miliardy, Baniček, který už skoro 400 milionů vyčerpal z veřejného na svou akademii a cucá každý rok desítky milionů i z neinvestičního balíčku teď bude tuto akademii předělávat na nový stadion bratru za další dvě miliardy, nebo špic více? A tak se dá pokračovat. A miliarda nás má zachránit panove??? Je jasné, že tito lidé jsou nekompetentní, ztracení, nepoužitelní. Je to stejné jako když předchozí komunální formace u nás ve městě krmila nás volliče přípravami na stavbu sportovní haly Krystal na Slezské. Nikdo se tomu nevěnoval poctivě, aby zjistili, že projektanti pracují a vyprojektovali nesmysl za 400 milionů a odešli s palmáre téměř sedm milionů za projekt, který je provždy v šuflíku. A podobných historických studií a projektů je těch šuflících více, jestli už je někdo nevyhodil ... Co s tím? Co takhle si to vyřešit ve Město Frýdek-Místek nezávisle na zbytku většinou impotentně mudrujícího Česka konečně poctivě a opravdu se postarat o děti co chtějí a pozor i co NECHTĚJÍ sportovat. Ono je to v podstatě jen o tom probudit v nich zájem. Fakt nejde o sport na TV obrazovkách, nejde o medaile z olympiády i když ty opojné chvíle při fandění a blížícím se úspěchu nebo radost z úspěchu samotnho jsou k nezaplacení. Jde o to, ať jdeme nejdříve ze vsecho zaplatit v našem městě lidi, kteří jsou připraveni s tím něco udělat. Takže Petře, primátore (Petr Korč - primátor Frýdku≈Místku), sporťáku ;-), hecnes se se svými přáteli? Zbyno, Tome, Juro (Zbyněk Šostý, Tomáš Pyško, Jiří Kajzar)! Nová koncepce je konečně krok správným směrem, ale prvek motivující kluby k zapojení širšího počtu dětí a hlavně odměňování kvalitních osobností, které se o ně budou starat a probouzet lásku k aktivnímu způsobu života tam prostě chybí. Nezapomeňte, že tito lidé na nás nikde nečekají, i je bude třeba hledat. A ty co máme by konečně měli pocítit úctu a vážnost, kterou si zaslouží. Dříve než nám utečou. Jinam, do jiných klubů a měst, nebo od dětí úplně, protože stejná bída je to s dětskými trenérskými profesemi v podstatě v celé naší republice. Díky Zdenek Navratil

Honza Nádherný a Martin Sztolárik v dresech děčínských Válečníků. Je zvláštní sledovat odchovance když zamávají křídly a vyráží do světa „za lepším“. Deset společných let je přece jen dlouhá doba a těžko si budeme zvykat na to, že teď budou běhat po palubovce v jiných dresech. Nota bene, když ještě neměli úplně splněno v těch mateřských. Názory, jestli to je nebo není správný krok jsme si s kluky sdělili mezi sebou. Teď už jim samozřejmě v jejich dalších osobním rozvoji přejeme hodně úspěchů a budeme fandit. Naše domácí prostředí a trenéři odvedli úžasnou práci, ukázalo se, že u nás v „malém“ Basketpointu je péče postačující k tomu, že na oponě v hale pověsíme další trošku smutný reprezentační dres a máme hráče, který se velmi slušně prezentoval v mezinárodních zápasech širšího výběru repre, aby nakonec skončil jako první náhradník pro Mistrovství Evropy U16 za nominovanou dvanáctkou na třináctém místě (že by to číslo na dresu? ;-)). O druhém odchovanci jsme přesvědčeni, že mezi elitu českého mládežnického basketbalu bude patřit a má k ní namířeno nejpozději do roka a do dne. Opravdu mě upřímně zajímá, jakou roli tito technicky vybavení, fyzicky i mentálně zdatní pracovití sportovci budou mít v novém klubu, novém týmu pod novými trenéry a jaké pokračování bude mít křivka jejich osobnostního a sportovního rozvoje mimo domov. Jak jim to půjde ve škole. Moc nechápu, proč v městě basketbalu, jakým Děčín bezpochyby je, kde mají v náborech přetlak dětí a bezpochyby solidni trenéry pořebují hráče z opačného konce republiky. Na každý pád - provždy to budou „naši Pointers“. Jak neadekvátní systém kompenzací těchto přestupů má nastavený basketbal je ovšem skandální. Nehorázné dědictví sportovních bafuňářů z Prahy, kteří si ochotně přizpůsobili přestupní řád tak, ať mohou těžit z práce ale i vynaložených prostředků jiných. A hlavně řízená devastace mapy basketbalových klubů Česka. Klubismus se vypařuje, smysl pro odpovědnost individualit za tým se musí zákonitě vytratit, když v případě už jen potenciálního neúspěchu týmu, za který hrají, volají hráčům a jejich rodičům trenéři odjinud, jako v našem případě už před extraligovou baráži hned ze sedmi klubů a slibují hory doly. Kdy to skončí? Mé návrhy na změnu (nejen financování ale i etických pravidel naborovani v rámci přestupního řádu) na pražské valné hromadě ČBF v květnu neprošly. Relativně těsně i přesto, že, kluby, které tento nešvar postihuje nejvíce už hromadně rezignovaly a nebyly přítomny i když se rozhoduje o jejich existenci. V možnosti nebo svoji schopnost něco změnit nevěří a na tuto životně důležitou akci do Prahy už ani nejezdí … Na naši práci s dětmi se nic nemění, V pondělí začíná předsezonní příprava a v základní sestavě U17 se uvolnila dvě místa. Je to příležitost pro kluky z lavičky i šikuly z mladších kategorií, kteří už vlastně ukázali, že při dostatku sebevědomí mají co nabídnout i mezi staršími. Naši dva Válečníci budou chybět i v U19 a neužijí si ani soutěže Českého poháru a soutěžních zápaspů 2. ligy mužů, kterou hrajeme především v rámci rozvojového projektu individualit. No, jedeme dál. Go Pointers! A vy, kluci Pointers v dresech Valecniku, držte se! (zn)

Jsme jedničky! Jen nevím jestli za tuto poctu máme Město Frýdek-Místek a Petr Korč - primátor Frýdku≈Místku poděkovat. V nové koncepci finacovani sportů nám přiřadili radní koeficient 1. Moje oblíbené číslo, které tentokrát důvodem k radosti opravdu není. Nejsme sice s tímto číselkem sami, ale na tomto místě se výjimečně budu vyjadřova jen ke sportovní rodině Pointers = Basketpoint, Fotbalpoint, Tennispoint - dětem, rodičům a trenérům, kteří se v těchto klubech přípravě a výchově mládeže věnuji. Je to už více než 20 let, co se dětskému sportu v narůstající intenzitě se stále rozrůstajícím realizačním týmem nadšených odborníků věnují, magistrátem promenují různé politické formace, ale je zjevné, že nemám schopnost komunikovat přesvědčivě se žádnou z nich, dokonce ani s těmi aktuálními, které jsem ve volbách nejen volil, ale i usilovně podporoval. Takže, jak jsou na tom další kluby? Hokejky jsou „čtverky“ neboli naše čtvernásobky co se týče finanční podpory města. Kažý jeden z nich. Volejbalistky, házenkáři a kopačky z klubu FK F-M jsou „dvojky“, tj dvojnásobky. Dítě ve věku od 4 do 19 let, které se rozhodlo, že se bude věnovat basketbalu, fotbalu nebo tenisu bude podporováno přesně čtvrtinovou částkou ve srovnání s každým klukem v hokeji, nebo polovinou ve srovnání s holčičkou co hraje volejbal, klukem co provozuje házenou nebo, a to je nejabsurdnější, fotbalistou se stejným objemem tréninků a zápasů jako v FK Frýdek-Místek jen proto, že už na něj v tomto klubu nebylo místo, nebo byl odtud dokonce vyřazen pro "nedostatek talentu“ (je to důvod k "čtvrtinovému zatracení" našimi radními?) nebo si prostě vybral jiného trenéra a klučina zůstal nám. Nám ve Fotbalpointu, které ani nepustí na tréninkové plochy na Stovkách, které má FK F-M navíc jako jakýsi zajímavý bonus pronajaty za hubičku. My platíme na hřišti „průmky“ kam jsme si nakoupili velké i malé branky taky za své, násobně více. A to, že jsou poskytovány z rozpočtu Frydku-Mistku tyto prostředky na děti s bydlištěm mimo naše město v NÁSOBNĚ výši ve srovnání s dětskými občany Frýdku-Místku je další z absurdit nového řešení. Jedná se zjevně o politické rozhodnutí. OK tedy. Mě zajímá racio a pozadí takovéhoto verdiktu. Jsem nejen funkcionář a trenér klubů, které bezpochyb disponují nejpočetnější základnou, ale i volič politické formace, která tak rozhodla. Ptám se na tomto místě co více udělat, ať nám přiřadíte srovnatelný koeficient jako mají sporty, kterým se věnují lidé se srovnatelnou kvalifikací. Nebo dokonce lidé s nižší kvalifikací? Peníze pro „moje lidi" na "moje děti", lidi kteří této práci zasvětili svůj profesní život, děti, které nedělíme na talentované a netalentované, ale usilujeme se o zapojení všech s chutí se přidat a snažíme se inspirovat ty, které sport třeba vůbec nezajímá nebo nezajímal jejich rodiče. Věříme, že to je prospěšná práce. Lidé, kteří uvěřili mému projektu výchovy dětí prostřednictvím sportu jsou osvědčení profíci. Projektu, který už není „můj", ale „náš“, projekt pro děti Frýdku-Místku. Není to to správnější a navíc pro kluby a lidi motivační kritérium pro rozdělování prostředků města na sportování dětí a mládeže? Kvalita a kvalifikace realizačního týmu Našim svěřencům a jejich zákonným zástupcům připravují sdělení, ke kterému mě tento nový koncept nutí. Zde je - dávat děti do péče k nám do basketbalu, fotbalu ani tenisu se vám nevyplatí. Tedy finančně nevyplatí. Úroveň naší péče posuďte prosím sami. Proč se nevyplácíme zrovna my nám musí odpovědět vedení města. Já to opravdu nevím. Označení „tradiční sport“, kterým zastřešilo vedení města výše uvedené privilegované kluby a jejich zvýšnenou podporu se jistě hodí i na basketbal, který má ve Město Frýdek-Místek úctyhodnou více než sedmdesátiletou tradici s plejádou výrazných osobností. Úroveň soutěží, včetně našichnejmenších pravidelně v republikových výběrech, dorostenců soutěžících v kategorii dospělých v Českém poháru a 2. lize a reprezentantů země,které se podařilo vyvchovat je také na nejvyšší možné úrovni. Zprávě mých volených zástupců proto nerozumím. Nehodí se na nás jedině nejmizernější z kategorii zmíněných v konceptu - „dlouhodobě podporovaný klub" - ale kvalitu tohoto parametru posuzovat teď nechci, musel bych napsat knihu o vztazích, kšeftících, podvodech, žalobách i verdiktech soudu, které se na tomto poli „dlouhodobě“ odehrávaly v minulosti. Fakt nevím proč nová koncepce, jejíž existence je samo o sobě vítězství a příslib do budoucnosti musí mít takovou kaňku. Ve fotbale se navíc město takto postaralo o absurdní diskriminaci dětí, které se "nevešly do sestavy“ FK F-M a fotbal i přesto hrát chtěly dále. Tennispoint a veterán ing. Jiří Vykoukal, který se svým týmem a vlastně i celou rodinou vychoval řadu osobností a jejichž svěřenec letos bojoval na trávnících Wimbledonu ve finálovém utkání je podobný otloukánek už více než 20 let. Proto se ptám. Co je za zaásluhu "dlouhodobá podpora"? Co to je za dělení? Mi teď nezbývá než počkat na závěrečný výpočet města a od příští sezóny zavést zvýšené, možná násobné příspěvky. A rozrůstat se rozhodně i přes dramatický nárůst zájmu nemůžeme. Nebo že by město zrovna nám přistavělo další halu :-)))? Jednoduše řečeno, nebudu se porovnávat s „čtyřnásobnými" hokejisty (i když i tady jde o absurditu) ale dovolím si dokalkulovat částky do úrovně městské podpory dětí provozujících fotbal, házenou a volejbal. To je moje zpráva pro vás, které jsem před volbami přesvědčoval ať se k volbě Našeho města přidají, ale samozřejmě i pro všechny, kteří jim nevěřili a mě přesvědčovali, že jsem se mýlil. Více než dvacel let jsem s pochybami věřil v náparavu, poslední tři roky jsem v ní věřil. Třetí dekáda podpory sportu rodinou Navrátilů bude pokračovat i nadále, ale trošku budu redukovat v neinvestiční oblasti. Do infrastuktury plánuji investovat další miliony. A svou nedůležitou a nepochopenou osobní přítomnosti se budu samozřejmě aktivně účastnit ze všech sil dále, i když je zjevné, že svou práci dělám špatně. Vysvědčení od „povolaných (vy)volenych", disponujících důvěrou ca 4tis volících občanů je srozumitelné - jsme smutně jedničky, pro naše komunální kormidelníky patříme někam do podpalubí ... Každopádně bez náznaku sarkasmu touto cestou opakovaně děkuji všem spoluobčanům za prostředky o jejichž tvorbu se postarali a které nám z veřejných rozpočtů naši volení zástupci rozhodli přidělit. Sportu, vzdělání, výchově a čekání na smělé vizionáře zdar! (zn) PS Celkově i přes značně kritické řádky z pozice zakladatele a předsedy rodiny Pointers se radují za frydecko-mistecky sport ve víře, že se blýská na lepší časy. Konečně máme pro rozdělování financí do sportu nějaký plán. Řada bodů koncepce sportu v těchto dnech zveřejněných si pochvalu a možná i potlesk zaslouží. Jestli tomu rozumím správně, je to především zásluhou konstruktivních koncepčních návrhu předsedy sportovní komise PaeDr. Jary Horkého, toho „zlého“ zástupce SPD. Ukazuje se, že nálepky politických stran jsou v komunále naprosto nepodstatné. Beztoho je všichni zneužívají jako výtah do pozic. Včetně Járy Horkého. Nakonec je nejdůležitější, jaké mají lidé v oborech, kterým se věnují kompetence a tady odvedl kus užitečné práce. Trosku mi ta obskurní značka a názory voličů SPD kalí radost, ale ... A poslední poznámka - ne, 49 milionu na dětskou populaci v padesátitisícovém městě s více než dvoumiliardovým rozpočtem opravdu nestačí. Nota bene, když máme široké srdce a bereme každého přespolního, kdo "za nás" chce hrát.

NBA & Amazon ≈ 76miliard dolarů Jsou společnosti, země a lidé, kteří při hledání úspěchu neznají hranice. A hlavně nepotřebují žádné berličky. Proto mají Elony Musky, Steve Jobse, Warreny Buffety, ale také dynastie majitelů sportovních klubů a jména jako je Steve Ballmer, Stan Kroenke, Clark Hunt, Robert Kraft, Mark Cuban a neuvěřitelná spousta dalších, kteří své vlastnictví neomezují jen na svou domovskou zemi. NBA podepsalo nový mediální kontrakt a Jeff Bezos a jeho Amazon zaplatí této sportovní organizaci téměř dva biliony korun (srozumitelněji dva tisíce miliard korun :-)). Tyto peníze nespadly z nebe. NBA jako organizace si je zaslouží svým úsilím a hledáním cest ke „spotřebiteli“. Diskuzní pořady, televizní rozbory, doprovodné programy u zápasu, medializace osudu hráčů, trenérů, členů realizačních týmů, prostě „cirkus" kolem každé relevantní události. A samozřejmě kvalitně komentovaná vlastní soutěž nabitá hvězdami. U nás v Česku, až na světlé výjimky na to jdeme jinak - zaplatíme si profíky, jejich stadióny, realizační týmu z daní, podpoří je stát, kraj, město a často i malinké obce ze svých skromných rozpočtů a vede to … Kam to vlastně vede? ?Myslim, že ke všeobecné malosti. To je asi to slovo, kterým se dá popsat svět českých sportovních svazů, bafuňářů a provázanosti s komunálem i státní (ne)politikou a figurkami typu Ondřeje Šebka - předsedy Národni sportovní agentury, nebo Jakuba Jandy - šéfa sportu v parlamentu, kteří toho pro sport opravdu moc neudělali a zcela jistě neudělají, pokud nebudu počitat Kubovy lety na lyžích ... Ne, nejsme Amerika, nemáme 300 milionů obyvatel a startovní čára těch co u běží je v nedohlednu. Není ale načase ať začneme budovat aspoň startovní bloky. Není na čase nechat ty profíky sportovce ať se postarají sami o sebe, ať se se svými manažery a funkcionáři postarají o probuzení skutečného zájmu? Komerčního zajmiu! A veškeré prostředky, které si sport přináší v podobě upevnění zdraví a zocelených charakteru nasměrovat na děti, jejich přípravu a výchovu? Proč nezačít zrovna ve Město Frýdek-Místek? Co ty na to Petr Korč - primátor Frýdku≈Místku? (zn)

Registrujte se zde👇 https://gbacademy.eu/formular.asp

Prázdniny jsou tady, Pointers dveře areálu Basketpoint jsou pro děti opět otevřené dokořán. Za mlada mi vždy o prázdninách vrtalo hlavou, co že se to děje ve školních tělocvičnách a různých hernách, že nás dětí tam nechtějí pustit. Zahrát si fotbálek, basket nebo pingpong. To byly naše sporty. Pak následovala další léta, dneska už vlastně desítky let, když jsem se divil už jako rodič. Dokonce se pokračuje v systému uzamykání školních venkovních hřišť stejně jako když jsem s klukama z Bezručovky chodili hrávat večer na hřiště za Průmku fotbálek a školník, co jsem mu říkali už nevím proč Oskar, tam na nás měl připravené různé pasti. Vyjetým olejem natřenou bránu, co jsme přelézali, nebo bolestivý omot vrchní hrany pevného plotu ostnatým drátem … Mám dojem, že přes prázdniny nejsou školní zařízení moc přístupná ani dnes. Když jsem dopoledne u nás na hale po sezoně sám, nebo jen s pár trenéry je to tady bez děti strašně smutné a úplně se vytrácí jeho duch. Taková barevnější márnice, fakt se tu nic nehýbá neozývají se žádné hlasy, píšťalka ani zvuky odražených míčů :-/ ... Proto jsme se rozhodli, stejně jako předchozí léta, že u nás bude přes toto období otevřeno. Samotnému se mi nechce věřit, že to budou už čtvrté prázdniny v našem stánku sportování dětí Basketpoint. Zcela zdarma, pro děti nebo rodiče, kteří je doprovodí. Službu u nás mají kluci z herních družstev U15-18. Jsou to vaši průvodci a zajišťují dodržování pořádku a našich pravidel. Když nevíte, ptejte se. Hlavní část výbavy co potřebujete jsou čisté boty s nešpinivou podrážkou a pak už jen ochotu respektovat náš provozní řád a výzvy našich hráčů ve službě, včetně zařazení do úklidových aktivit. Každý účastník se zapíše při vstupu do knihy návštěv včetně času, který tady strávil, při odchodu doplní čas odchodu a je to. A ještě jedna maličkost - vše co si k nám přinesete si odneste s sebou, včetně případných odpadků. Časy, kdy budeme mít otevřeno jsem upravili na všední dny od 9:00 do 13:00 (časy se mohou měnit, informace budou dostupné na našem webu a Facebooku). Užijte si našeho areálu a snad si při tom uvědomíte, že jste tak nějak ve svém, tedy našem společném, co nás baskeťáky a fotbalisty Pointers stálo vybudovat a udržovat v tomto stavu celkem dost sil a bude fajn když to zůstane stejně pěkné ještě dalších pár let ;-). Ty, co tato pravidla nedodržují, z užívání vylučujeme. Neradi, s těžkým srdcem, ale nekompromisně a definitivně. Snad se to už vícekrát nestane, nebylo by to poprvé. Na plané napomínání se u nás moc nehraje. Jednou a dost. Pointers dětem Frydku-Mistku (srdíčko)! (zn) PS Nezapomeňte ale, že úplně nejlepší je to přes léto venku, na venkovních hřištích, kterých u nás ve MMěsto Frýdek-Místek máme rekordně hodně a jsou otevřena bez omezení, nebo pobuďte prostě jen tak v přírodě ...