Aktuality

U10M Začátek roku se nemohl podařit lépe. První zápas vyrovnaný, chvilka nepozornosti a soupeř odskakuje, těsná prohra, to uz jsme zažili, tak jdeme dál. Ale pak druhý zápas. My se prostě nehroutíme, nekteré věci se nám už daří lépe a k potvrzení jsme jen potřebovali i trošičku štěstí. A výhra by byla super a ona fakt přišla, neuvěřitelné drama, dvě prodloužení a první vyhra je doma. Zapas uz dávno skončil a kluci ješte pořád slavili, někteří možná slaví ještě teď😉 Ale aby jsme si podobný pocit mohli zažít znovu, v pondělí zase makáme. A s úsměvem, bez toho to neumíme💪🏀 KV

https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2023_přílohy/Mezinárodní%20šetření/PISA_2022_e-verze-9.pdf?fbclid=IwAR1WwT7RmfmUN3iEqrm8YLBnT_shm0CqPRgLwCw7MrpbGUyc9jUtIBY3fhM Basketpoint tentokrát tentokrát o Výchově a Vzdělání s velkým "V". Díl IV- "Znáte učitele svých dětí?" "Český učitel nejlínější učitel na světě". Věta, kterou jsem pravidelně s troškou nadsázky provokoval své bývalé přátele v řadách učitelů a kterou značně neomaleně používám při setkávání se řediteli škol, kde se věnujeme dětem v odpoledních hodinách v tělocvičnách. "Troška nadsázky" spočívá v tom, že neznám celý svět, ale vím, co to je sedět v lavici nebo stát za katedrou před třídou v Česku, Japonsku a USA. Takže vlastně přeháním, protože jde o moje subjektivní pocity na velmi omezeném vzorku škol a pedagogických sborů. Poslední výzkum PISA, o kterém jsem už několikrát psal říká ovšem nebezpečně podobnou větu, tentokrát podloženou daty: "Český učitel je nehorší na světě ve vztazích se svými žáky". Představme si, že bychom byli na světě nejlepší. Hmmm. Nepředstavitelné, stejně jako je neuvěřitelné, že jsme objektivně nejhorší. Prostě jsme. Nejhorší na světě! A rozhodně to neznamená, že jsou učitelé jen přísní, vyžadují od svých žáků výkony a možná jsou vlastně "celkem dobří". Nebo třeba i nejlepší? Přísní a nekompromisní jsou v Jižní Korei. Nebo na Singapuru. A světe div se, zároveň mají nejlepší vztahy i výsledky. Průzkum mimo jiné říká, že počet žáků, kteří dosahují základní dovednostni úrovně poklesl za posledních 20 let v Česku z 83% na 79% a ve srovnání se světem je náš vagónek vědomosti dětí daleko předaleko vzadu na konci druhé desítky, vlastně odstaveny na vedlejší koleji těch šikulů, co umí přemýšlet, tvořit a vyjadřovat se. O tom PISA zjednodušeně je. Obhájce u soudu, před kterým by český učitel stál by bez zřejmě řekl: "V rámci vyspělých zemí OECD dosahujeme nadprůměrných výsledků". Ano všechno je relativní ... Trend je ovšem neúprosně jednoznačný. Od roku 2003 setrvale padáme. Ve všech hodnocených kategoriích. No ve vztazích učitelů se žáky, což je zřejmě i o schopnosti kantorů nastavit tvůrci komunikativní prostředí už rozhodně nespadneme ... A ano, u nás ve Frýdku-Místku máme hvězdy pedagogického nebe matematika a tělocvikáře Tomáše Chrobáka a učitele dějepisu Romana Göttlichera, kteří dominovali v hodnocení učitelů světa Global Teacher Awards. Jak hluboko ale musí být jejich kolegové, když ani tyto hvězdné výsledky nestačily k tomu, ať nás v průměru vyhoupnou třeba aspoň na předposlední místo ... zn

https://www.youtube.com/watch?app=desktop&v=eto4_yaiUy8 Basketpoint serial o Sportu s velkym "S" Dil III - "Sport neni o vyrobe profiku" "Sport is not about producing sport athletes, sport is about giving our kids opportunity to participate in physical activity ... when they are young and have a purpose and can belong to something, not to eliminate them from the activity ..." Problemy mame s financovanim sportu nejen ve Frydku-Mistku a Cesku, ale i v bohatych USA, zejmena kvuli extremne komercne a trzne zalozene spolecnosti. Ale i zde maji osveceni lide jasno a mobilizuji ke zmene. Par myslenek z prilozeneho videa, ktere rozhodne plati i u nas: Sport neni o "vyrobe" profesionalu, sport je o tom dat detem prilezitost zapojit se do telesne aktivity, dat jim duvod, at se ji ucastni, zajistit jim prislusnost ke sportujicimu kolektivu, nema byt o eliminaci (tech mene disponovanych) ... Vetsina rodicu uveri vejickam velkoklubu a nepochopi, ze mnohem dulezitejsi je utvorit sportovni komunitu tam kde jsou, bez ohledu na vehlas mistniho klubu. Utraceji zbytecne penize, nuti deti cestovat po cele Americe ve veku 8, 9 let v tzv "travel" tymech a nici komunitni princip. Vytouzenych cilu dosahnou velmi zridka a dite pripravi o identifikaci v kolektivu, ve kterem mimo jine mohli casto sve sportovni dovednosti rozvijet lepe nez na cestach (v nasich podminkach miniaturniho Cecka to pripomina dojizdeni deti na treninky do klubu 20 a vice km vzdalenych) ... Najdete si trenera a prostredi a duvody proc mu verit a pak mu verte a neposlouchejte jakkoliv lakave teorie lidi, ktere neznate, at uz je jejich "klubovy vehlas" jakykoliv a konzultujte takoveto teorie a informace s vasimi trenery drive nez udelate nepatricne rozhodnuti ... Rodice jsou pod tlakem zajisteni sportovniho stipendia pro sve deti prostrednictvim sportu (v USA zasadni az existencni uspora rodinneho rozpoctu, kdy v Cesku je to spise sen o hvezdnem diteti, ktere bude zivit svymi vykony celou rodinu) a zapomina se, ze sport je o rozvoji osobnosti a priprave cloveka na realny zivot, at uz je nebo neni spojeny se sportem ... Treneri i rodice prilis casto uprednostnuji vysledky (i tymove) nad rozvojem hracu a vlastne tak nenavratne nici i pripadne talenty a neposkytuji prostor tem, kterym cesta k rozvoji trva prirozene dele diky prirozene diverzite rozvoje osobnosti v detstvi ... Sportovni a osobnostni rozvoj jde ruku v ruce a ti, kteri najdou spravnou vasen a vuli trenovat poctive a pripravovat se i mimo klubove treninky jsou predurceni k uspechu ve sportu i zivote (v prekladu - ten nejdulezitejsi talent je talent pracovitosti) ... Hokejka za 300USD nepomuze vasem diteti uspet nad jeho vrstevniky (jak moc mi to pripomina deti ve sportovnich botech za 4 -5tis korun, kdyz o rok starsi a dostupne modely stoji tretinu) ...