Aktuality

Šakalí vyjí, karavana jede dál … Zase si bude stěžovat jen ten Navrátil? Co pořád má? Tentokrát se jedná o jeden nevelmi podařený kousek z pera ČBF (Česká basketbalová federace CZ.BASKETBALL). Při loňském rozdělování dotací v rámci výzvy Můj klub jsme si v klubech mohli hlavy ukroutit, když z původních výpočtu částek pro naše sportovce NSA ukrajovala při vypořádání velmi podstatné díly. Volalo se, hledalo se, TAJILO se, nenašlo se. Reklamovat dle textace výzvy NSA nebylo možné. Nám v Basketpointu „se“ ukrojily vyšší statisíce, jinde další statisíce, dalším každému jednomu další a další stovky tisíc. Kolik to asi dělalo dohromady? 150milionu, o které naše basketbalová rodina přišla, nebo 200milionu, nebo „jen“ 100milionu? Každopádně to je hrůzostrašná částka. Důvod? Až letos při administrování žádostí na další rok jsme u nás v klubu přišli na to, že veškeré minižactvo (tj všechny děti do věku 13let) nebylo v informačním systému ČBF vedeno jako „soutěžní“ a při propojení databází žádostí NSA a této defektní databáze CBF došlo k drastickým redukcím při přeřazování dětí do kategorie „nesoutěžních sportovců", kde každé jedno dítě mělo rázem nárok o 3.600,-! korun nižší!!! Kazdy jeden maly baskeťák co běhá po palubovce, včetně těch, co se probojovali až dorepublikových šampionátu. A že těch dětí napříč republikou bylo. Budu jediný „šakal“ co vyje na karavanu vedení ČBF? Opravdu pojede dál? Kdo převezme odpovědnost za ten ne první administrativní „error“. Pan Jansta, pan Bříza, pan Šob (ten je tam nový, to by nebylo asi fér), bývalý sekretář Konečný, co teď operuje na FIBA v Bruselu nám odtamtud teď ty peníze přiveze nebo snad celý výkonný výbor pociťuje odpovědnost? Možná jsem moc přísný a jde to napravit. Tak dobře, jak nám to teda nahradíte? Nebo vlastně proč bych se pořád snažil a bojoval za druhé, třeba ty, co nám pak naše hotové a nejšikovnější děti vykrádají "v souladu s přestupním řádem"? Takže jak to nahradíte Basketpointu, třeba se ostatní nepřihlásí, nebo jim ty statisíce nechybí? Nebo se pletu já, všechno bylo jinak než píšu a všechny vás zavalím omluvami a pošlu pár bas kvalitiniho šampaňského? Nebo je ještě jiné řešení. Zavřít šakalovi Navrátilovi hubu. Na městě FM, kde se řeší podobná témata ve sportu to zkoušejí už nějakou dobu. Jo, to je taky řešení. Takové české ... (zn) PS Pravý význam tohoto starého hebrejského přísloví v úvodu je míněn vlastně opačně, ale mi se prostě pro tento případ líbí i takto - karavana = vedeni svazu, bzmocně vyjící šakali = veškeré basketbalové kluby, věnující se dětem od těch nejpernějších prních krůčků … PPS A jak to bylo s druhým kolem výzvy Můj klub, která se vypisovala, když ČBF nepodala žádost v termínu už se zapomnělo? A že mají, jak se ukazuje „stejný bordel“, i na jiných svazech mě až tak nezajímá. Naopak to byla báječná příležitost jak vyniknout mezi slepýma i s jedním okem. Asi opět promarněná ...

Obezita, cukrovka a prevence sportem u nejmenších nenalézá své místo ve slovníku těch, kteří o budoucnosti těchto dětí a jejich světa rozhodují právě teď. Další a další studie, další a další články, další a další mudrování, kecy, terorie, spekulace. Skuutek utek a farmaceutické korporace se smějí až se za břicho popadají, komínem letí stovky miliard a biliony za léky a preparáty za "nešťastné" nemocné, kteří vůbec nemuseli nemocní být. Po celém světě. Jak se na tom asi podílí naše Město Frýdek-Místek. Jeden velký komín jsme u nás nedávno zbourali, co takhle zlikvidovat ten symbolický komín, který, letí do farmaceutického měšce prachy za přehlížení vážnosti dětského sportu. Jak by se mohlo něco změnit, když lidé zodpovědní za chod společnosti v podstatě na všech úrovních počínaje naším městem, komunálními politiky a jejich poradní sportovní komisi nazývají veřejné sportování s nejmenšími dětmi za "trapné a zavrženíhodné" (ve sportovní komisi mají stále svého zástupce, byť v radě už naštěstí nefigurují) nebo za "nepodstatné kroužky, které se sportováním nemají nic společného“ (autoři těchto a podobných prohlášení aktuálně u kormidla jsou), zpochybňují angažovanost, zpochybňují počty zapojených dětí va našich klubech Basketpoint a Fotbalpoint a přehlížejí důležitost mobilizace této věkové skupiny předškoláčků ke sportu a aktivnímu životnímu stylu. Dokonce se najdou i takoví, co se ušklíbají, pokud k nám do města přivedeme zdroje z jiných veřejných i soukromých rozpočtů a chceme je rozšířit mezi další spolky, které svou práci myslí vážně. A když takové věty zaznívají mezi politiky, proč by tyto zatraceně hloupé názory neopakovala veřejnost, když je hlásají naši kormidelníci společnosti. Co pak říct na naše "ministerstvo sportu“ - Národní sportovní agenturu, která přímo aktivity sportovních trenérů v predškolních zařízeních diskvalifikuje z řízené dotační podpory pro sport v rámci výzvy „Můj klub“. Alespoň tady autoři městské podpory malých sportovců stejnou nepatřičnost nezavedli (jo, to je pochvala, můžete zapřemýšlet, kdo s tímto zásahem a návrhem přišel Petr Korč - primátor Frýdku≈Místku ;-)). Možná by se mělo postupovat tak jak navrhují jiní „odborníci“, kteří říkají, že dětský sport by se neměl podporovat vůbec, ať jsou všichni obézní a zdravotně devastování jak je libo, jen to doplníme zpoplatněním zdravotní péče a služeb … A bude klid, nebudu mít o čem psát. (zn)

Cihlo, blahopřejeme! Pan Tyrš je reálný autor českého organizovaného KLUBOVÉHO sportování mládeže. Asi to nebyl úplně plán jeho a následovníků bratrů Sokolů, ale výsledek tohoto „odrazového můstku" po desítkách let evoluce dnes vidíme. Kluby=sportovni spolky pro děti, neziskové organizace nezávislé na školách a školství, neziskovky které nejenže nemají zisk, ale mají zoufalou nouzi a „třou bídu", bez ohledu na to, jakou kvalitu péče dětem nabízejí nebo jen chtějí nabízet. Jaká by to byla paráda, kdybychom šli cestou ŠKOLNÍHO sportování a soutěží tak populárních v mých alternativních domovech v Japonsku a USA. Tam funguje báječně identifikace se školou a základna příznivců i desítky let od svých maturit nebo vysokoškolských promocí. A o základních školách nemluvě, tam je ten náš klubismus úplně nesmyslný. Asi to zní ode mě, zakladatele několika dětských klubů a sportu u nás ve Město Frýdek-Místek dost divně, ale mnohem více by se mi líbilo, kdyby žáden Basketpoint, Tennispoint, Fotbalpoint nebo dnes vznikající T&P point neexistoval. Školy by měly své kantory a spolupracující trenéry napříč sporty, kteří by měli na starost někdy více škol, někdy jen tu svoji při zaměstnání. Školy by mezi sebouu soutěžily v rámci města a samozřejmě v postupových soutěžích až k repubikovým titulům. V USA to mají tak, že je školní rok rozdělen na trimestry=tři díly v každěm je skupina sportů, které se v tomto období provozují. Báječný systém, v které není vyjímkou, že stejný hráč na konci léta hraje fotbal nebo americký fotbal, přes zimu dribluje pod koši a na jaře nastupuje v basebalovém týmu. Řekl bych, že přechody mezi sporty jim nevadí. Spíš je to vysvětlení, proč jsou tak dobří ... Jo, tak to proste funguje tam, kde sport dominuje jako velmi důležitý stavební kámen společnosti. Tam, kde je sport součástí vzdělávacího procesu, tam kde sport otevírá cesty sportovcům na eliteni univerzity přes sportovní stipendia, tam kde školní sportovní areály praskají ve švech pod náporem desítek tisíc fanoušků na běžných sezónních zápasech, nemluvě o národních šampionátech. A funguje to báječně. Neznamená to, že neexistují sportovní kluby. Mají je jak v Japonsku tak v rámci American Athletic Union i v USA (včentně našeho BasketPoint USA s šéftrenérem Corey Muirhead, jinak kantorem a trenérem basketbalu a dalších sportů na střední škole South East Guilford, kam máme v lednu namířeno s našimi hráči a samozřejmě jeho realizačním týmem). Ale je to jen okrajový segment sportování, vlastně to jsou přípravky kluků a holek, kteří se chtějí dostat do svých školních týmů a hledají prostor, kde na sobě pracovat. A co je špatné na klubovém sportu? Téměř všechno. Nezřízená honba klubů za talenty i pseudotalenty biologicky akcelerovaných děti, honba za výsledkyv nejnižších mládežníckých kategoriích (často nepatřične a kontraproduktivně podporovaná obecními politiky, kteří ke sportu vztah nemají ale focení s medailemi se jim líbí) a nevkusné přetahování dětí bez adekvátních kompenzaci, kde kromě nezhojitelných osobnostních šrámů tratí především obce, jako hlavní donátor mládežnického sportu. Ztráta identifikace dětských hráčů s opravdovou HODNOTOU, v případě zmíněných zemí to je ŠKOLA a MĚSTO, kdy u nás v Česku děti na tuto orientaci nemají nárok, když během pěti sezon hrají ve třech nebo i více klubech s vysvětlením svazových bafuńářů a dnes i nesmyslem omílaným neinformovanou ale početnou veřejností, že je to přece "všude stejné“. Demontáž kolektivu dětí, které ještě zdaleka nemají 15 let, demotivace trenérů, kdy opět nezasvěcení pro ně mají připraven zvláštní narativ, „že by se všichni vlastně měli radovat z toho, že vychovali hráče pro VELKOklub“. VELKOklub, kde jsou pro trenéry často jen dalším číslem na anonymním seznamu příchozích od "čerta i ďábla" z kdovíjaké Tramtárie. Jo, je to setsakeramentsky velké sousto. Myslím, že by se ale mohlo školní sportování posilovat kvalitní organizací školských soutěží v kvalitním prostředí s kvalitními organizátory a realizačními týmy. Univerzitní ligy už se začínají dostávat do povědomí, středoškolkaá se snažíme pomáhat i my a snad se nám to podle reakcí účastníků i daří a na základkách si nejsem jist, které disciplíny a soutěž jsou pravidelné, ale každopádně basketbalová Amerika a NBA nabídla celému světu a nejen pro tuto kategorii soutěž Jr. NBA, kterou jsme uchopili a objali ve FM objetím které se nebojim nazvat „milostným“. Se značkou Jr. NBA je radost koukat na kluky a holky ze základek jak soutěží ZA SVOJÍ ŠKOLU! Na závěr ještě jednou blahopřeji „Cihlakum“, kde řádili naší Pointers basketaci (jednou Pointers vždycky Pointers, že Jirko, Kubo a Adame ;-)) z běžných nesportovních tříd, a nechali na své pouti i týmy ze sportovních speciálek … a nesmím zapomenout na důležitou roli dalších mladých sportovců našeho města, Tomáše Garby z volejbalu a házenkáře Filipa Vala, který by se nám hodil, měli bychom ho asi draftovat ;-), takové figury v naší basketbalové „trpasličí farmě“, jak nám po republice i v zahraničí přezdívají nemáme. Když zapracuje na střelbě, bude zlý :-))). A škola a její žáci jsou dobři potud, pokud jsou dobří a osvícení jejich učitelé a ředitel ústavu. Z toho, co jsme spolu při přípravách s "Cihláři" a akci zažili myslím, že to klape i tam. Go Pointers❤️🤍🖤! Go Frýdek-Místek💙🩵🩶!! Go Sport❤️❤️❤️!!!

Mezinárodní turnaje už víme, že umíme, mistrovství republiky byla pro nás nová zkouška. Ve světle výkonů borců z šesti nejlepších středních škol z celé republiky a realizačního týmu, který týdny připravoval a během dvou dnů trvání zajišťoval Mistrovství republiky ve školním basketbale se opět potvrzuje, že snaha přesvědčovat naše politické lodivody o tom jaký má sport význam v životě dětí není zbytečná. Komunikace s politiky současnosti, kde se setkávám jen s přehlížením, nemístným nálepkováním, tupou sprostotou a lacinými triky se i mi jeví jako absolutní marnost a ztríáta času, ale pokud nebudou mít zastání lidé, kteří se dětem věnují, pokud nebudeme upřednostňovat kvalitní péči o děti a prostředí, ve kterém se vzdělávají, ve kterém sportují, pokud se budou upřednostňovat kamarádšofty, politické kupčení a nečistý pragmatismus označovaný těmi zavedenými eufemismy jako je „menší zlo“ nebo „umění možného" nemá ta naše slavná demokracie zastupitelů s mandáty v nízkých jednotkách procent oprávněných voličů právo na přežití, nezasloužíme si ji a své role si rozhodně nezaslouží ani oni zvolení, co se cítí vyvolenými. Borci, byla radost se na vás koukat, byla paráda si s vámi povídat, vy, kteří míříte k maturitě přepněte na studijní mód, ten je ještě o něco důležitější. Bylo moc zajímavé vám naslouchat a moc zajímavé byly názory a zkušenosti vašich učitelů a ředitelů škol. Díky za slova uznání a obdivu toho, co jsme pro vás ve Město Frýdek-Místek na Basketpointu připravili. Měl by to být standard všude kolem nás, ve svobodě už žijeme 35let a stálé odkládání a hledání alibi proč něco "nejde", že "to je těžké" nebo, "že se na tom pracuje" a vysledky nejsou vidět, toho už bylo dost, doba už je přezrálá. Sláva vítězům, neprohrál nikdo! Go Frýdek-Místek!!! (zn) PS Jo a největší pecka stejně byla, když @Bára Sopková zpívala naživo naši hymnu.