Aktuality

Jr.NBA s velkou parádou. Šest škol, šest týmů, pardon vlastně sedm. Děti ze základní školy v Bašce byli kompletní a přivezli s sebou ještě jeden tým - své cheer leaders. Fanoušky, kteří byli slyšet i vidět. Místní základní školy mají na fandění zjevně jiný názor … Zápasy byly velkou přehlídkou odhodlání a sportovních dovedností. Vítězové jsou všichni zúčastnění ale děti ze ZŠ Raškovice ukázaly, že všeobecné sportovní dovednosti a opravdové odhodlání jsou nejvíce. Společně s Baškou postupují do dalšího kola - konferenčního finále!, o třetím případném postupujícím se rozhodne až po sečtení bodů a výsledků z jiných kolbišť. Děkuji, za děti i za nás trenéry. Má to smysl. (zn)

Swimmpoint ve Město Frýdek-Místekv akci! Kondice, kompenzace, relaxace, ale … ale taky regulérní plavecký trénink Pointers baskeťáků po náročném víkendovém programu se slečnami trenérkami z Lašského sportovního klubu. Dělenou hodinu s fyzio a kompenzačním specialistou Šimonem a našimi novými spolupracujícími plaveckými trenérkami pětibojařkami Karin a Annou jsem letos na podzim navštívil poprvé. Oproti předchozím sezonám jsme přidali další tréninkový den, ať se dostane na více dětí. Z toho co jsem viděl, jsem byl nadšený. Šimon už je zkušený profík a slečny trenérky jsou ve své trenérské premiéře taky velmi šikovné, kluci byli až překvapivě ukáznění ;-). Po našich dost tristních plaveckých testech v létě se zjevně posouváme. Ladíme formu a především techniku. To, co by mělo být samozřejmostí po plaveckých hodinách v rámci školního vyučování se jaksi nekoná, kluci nezvládali základní styly, dýchání do vody o technice v začátcích moc nemohla být řeč. Pravda, na hladině se většinou udrží. Zase se ukazuje, že to s tělesnou výchovou na školách je většinově dost tristní. Čest světlým výjimkám. My to ale určitě zvládneme. Let’s swimm Pointers🏊🏊🏊!!! (zn) PS Nevím jestli o takto komplexní péči stojí i v dalších klubech ale vím, že si ji nejspíš nemůžou dovolit. Finančně ale vlastně ani kapacitně. V našem městě již třicet let není plavecký bazén a ty větši "koupelny" nestačí ani pro místní plavecké kluby a pětibojaře, natož zájemce o pravidelný pronájem. Dnes mimoochodem zasedala sportovní komise s úkolem navrhnout radě města jak rozdeliti prostředky, které vedení vyčlenilo pro tuto sezónu, respektive příští kalendářní rok. Moc jim to rozhodování nezávidím. Jak to dopadne, respektive jak rozhodne rada města o tomto návrhu (schválení zastupitelstvem je v našem městě pouze formální úkon souhlasu disciplinovaných členů koalice) se dozvíme my všichni kdo provozujeme sportovní spolky asi až v prosinci. Mě budou zajímat především komentáře těch, kteří jsou za tyto procesy zodpovědní a netají se tím, že je naše nabídky pomoci a návrhy řešení přetrvávající ostudné existenční mizerie nositelů trenérského řemesla nezajímají. Ne, už nečekám zázraky a budu vděčný za každou korunu, která se ocitne v rukách spolků, potažmo trenérů, kteří se napříč sporty a disciplínami o naše dětské spoluobčany starají.

Faery 55.000 obyvatel F≈M 55.000 obyvatel Česko 11.000.000 obyvatel Česko - Faery 1:2 A co s tím? Včera jsme mohli vidět v přímém přenosu, že dosavadní úspěchy faerské ostrovní fotbalové reprezentace nejsou náhodné. No, a kdybychom se zamysleli a použili matematiku ze základní školy tak si snadno spočítáme, že by Lipina mohla hrát s kluky z Město Frýdek-Místek Ligu Mistrů, naše hokejky s Rysem v logu o titul, naši baskeťáci v dospělosti dominovat v Eurolize, hazenkáři by se mohli měřit s nejlepšími týmy z Bundesligy atd. atp. Asi to neklapne, ale taky doufám, že neklapnou úvahy expertů, že pro zkvalitnění basketbalové reprezentace bychom "měli naturalizovat par Američanů. „Bo je nás v Česku málo“ :-))). Co by ale mohlo klapnout je přijmout včerejší výsledek našich „Lvů“, kteří stáli proti truhlářům, učitelům, bankovním úředníkům a rybářům (ano vím, i několika profíkům) jako inspiraci k probuzení našeho lokálního patriotismu a sebevědomí, že i v tak „malé“ komunitě, jako je 55 tisíc občanů města můžeme myslet hodně vysoko a nemusíme pokukovat po velkých značkách někde za rohem u sousedů. Značka Faery není velká ale vida dějou se velké věci! A jsou tady i jiné značky, jako Island, Dánsko, Slovinsko, Chorvatsko, Estonsko, Litva, Norsko a jejich sportovní úspěchy ... Co kdybychom se kolegové sporťáci frýdečáci a místečáci začali pro začátek starat ať zapojíme do sportu co nejvíce dětí? Momentálně jsou těch nesportujících v našem městě dvě třetiny. Šest tisíc z celkového počtu devíti tisíc dětí ve věku od čtyř do devatenácti let. Co kdybychom namísto naborovani v okolí a stahování šikulů z jiných klubů hledali další šikuly mezi těmi šesti tisíci dětských spoluobčanů? Co kdybychom nebrali jako samozřejmost, že ti nejšikovnější pláchnou „za lepším“, když se výbornými hráči stali díky vaší kvalitní trenérké práci? Naši společné práci. Taky díky podpoře města, ať už si o ní můžeme myslet cokoliv, je to podpora města určená občanům našeho města. A co proto udělají naši ambasadoři - sportovní komise, která našim radním a primátorovi odpovědnému za sport předkládá náměty jak sportu pomoci? Zkusím zde malou nápovědu a heslo - předškoláci! Ano, dovedu si představit nekonečno argumentů a námitek proč to nejde a na Ligu mistrů budeme muset do Prahy (v tom lepším případě). do klubů, kde moc Čechů v našich dresech nekope. Třeba takových námitek, že Faery jsou vzdálené a izolované ostrovy odkázané samy na sebe. Frýdek≈Místek není ostrov, tedy bráno striktně geograficky. Proč z něj ale neudělat ostrov pozitivní deviace, ostrovní město sportu, které to dělá tak trošku jinak! Let's go Frýdek≈Místek 💙🩶❤️!!! (zn)

Máme se "posunout“ do Ráje❤️🤍🖤? Svým třem synům jsem s Mami položil otázku a měl celkem barevnou diskuzi. Přemýšlím, jestli toto téma zajímá i sportovní nebo možná i nesportovní veřejnost, ale především naši komunitu Pointers Family ve Město Frýdek-Místek. Proto píšu tyto řádky. Naše snažení posunout sportovní kulturu u nás ve městě probíhá jaksi izolovaně, v rámci skupiny Pointers Family kdy samozřejmě komunikujeme a potkáváme se s kolegy z ostatních klubů, které se potýkají s většími problémy a nedostatky než jsou ty naše. Proaktivní nabídka součinnosti a pomoci při nastavování koncepce sportu opakovaně předložena vedení města je zatvrzele odmítána. Odmítaná vedením města, přesněji radou města, nebo ještě přesněji těmi, kteří s řízením a organizací spolkového sportu neměli nikdy nic společného. Naše nebo možná jen moje natažená ruka nežádá ale nabízí pomoc. Finanční podporu města máme, vlastně všechny spolky působící na území města mají a jsme za ni jistě vděční. Na tomto místě nechci vůbec diskutovat jestli je adekvátní nebo ne, protože jakékoliv pokusy o seriózní diskuzi z naší strany, která nebyla nikdy o nás nebo dokonce o výhodách pro nás, ale měla být o sportu obecně a o koncepci týkající se všech klubů působících ve Město Frýdek-Místek, vždy otočila nepochopitelnými a hlavně zbytečnými manipulacemi proti nám. Pointers Family zahrnuje sportovní aktivity dětí od předškolního věku přes minižáčky, žáky, kadety a juniory dnes až po kategorii našich dospělých odchovanců. Hned v několika klubech, včetně čerstvě narozeného areálu Padel&Tennis Pointu. Je to jízda, kdy jsme před pár týdny odstartovali již čtrnáctou sezonu basketbalu. Areál Tennispointu oslaví za rok pětadvacáté výročí našeho vlastnictví a i zde se připravují velké zásahy. Naše fitness&welllness centrum Fitpoint, jediný z projektu, který vznikl jako komerční (ale nikdy by bez naší finanční podpory a průběžných investic nemohl existovat) už taky slaví dvacítku. Pracujeme s dětmi ve většíně mateřských školek ve městě a na všech základních školách ve Frýdku-Místku a přilehlých obcí, včetně Chlebovic, Lískovce, Skalice, Bašky, Žabně a Palkovic. V roce 2019 jsme naši rodinu PF rozšířili o klub Basketpoint USA v Severokarolinském městě Greensboro. S Coreym Muirheadem jsme odstartovali absolutně novou organizaci na zelené louce. Startoval teda spíš Corey, já jsem ho v Jiném světě ukecal, že bude fajn, když americké děti budou hrát basketbal pod naší značkou a s českou vlajkou na dresech. Počáteční investice byla srandovní, naše zkušenosti a trenéři pomohli, největší kus práce šel za Coreym a jeho realizačním týmem. Dnes pomáhají rodiče odchovanců a výkonný výbor, který do organizace přináší systém, erudici a taky nemalé prostředky. My s našimi dětmi navštěvujeme Ameriku, naši američtí dětští svěřenci navštěvují Město Frýdek-Místek. Zatím je to 2:1 pro Američany. Covid nás téměř zastavil, ale letos jsme se zase rozjeli a výměny proběhly. Americký brácha českého Basketpointu nemá na růžích ustláno, i přes bohatou infrastrukturu sportovních zařízení v této zemi je to s kapacitami pro naše tamější aktivity složitější. A tady přichází moje téma - s ohledem na to, že mé rodné a domovské Město Frýdek-Místek jaksi nepočítá s mým případným angažmá v oblasti nastavování koncepce sportu ať už v jakékoliv podobě, a to i přesto, že v našich klubech organizovaně sportuje více než třetina sportujících dětí města - rozhoduji se jestli pomoct našim americkým svěřencům a tamějšímu realizačnímu týmu pod vedením Coreyho Muirheda a nevybudovat podobný areál a vlastní základnu v Americe. Nota bene nabízí se možnost nakoupit hned dva komplexy, respektive vybrat mezi nimi. Jeden hodně rozsáhlý s názvem Sportplex (to není vtip, v minulosti už jsem o tomto areálu na fotografiích psal více) a druhý skromnější s jednou hrací a tréninkovou zato superkvalitni plochou ve standardech NCAA z kanadského masivního javoru. Slouží dětem, z názvem "4 kids", v městečku s magickým názvem Eden, česky Ráj, hledá nového provozovatele, respektive majitele. O těchto možnostech již jednáme několik měsíců a vlastně i let a jsme ve fázi, kdy je třeba se rozhodnout během pár týdnů co dál. Co asi o nás v Česku o Basketpointu USA nevíme? Je to v regionu nejúspěšnější organizace, co se týče umísťování a uplatňování svých svěřenců v univerzitním basketbale. Což je vzhledem k velmi krátké existenci navíc přerušené covidem neuvěřitelný úspěch práce tamějšího realizačního týmu. Cíl, který jsme si stanovili i pro náš český program. S tím co přináší vlastní základna už jsme se během pětiletého provozu seznámili u nás v Česku. Velmi štědrý prostor pro přípravu dětí pod vedením trenérů i volná okénka pro děti bez zasahování dospělých v průběhu celého dne, volný prostor pro děti s rodiči, kteří chtějí využít víkendového volna, prostor a zkušenosti s pořádáním turnajů pro malé, velká, oficiální neoficiální soutěže, mezinárodní turnaje, přátelské i mistrovské zápasy a díky pestré paletě sportovní výbavy a zařízení i prostor pro komplexní sportovní přípravu. Otázka zní, mám defakto darovat naše rodinné prostředky Američanům nebo čekat, až se s námi začnou bavit lidé z vedení města, kteří nás, respektive mě označují za "nedůvěryhodného"? Tam ale zatím leží doslova na zemi nevyužité prostředky v investičních dotačních kapitolách státu, které město zatím dost neobratnými úkony prohospodařilo v posledních letech minimálně u dvou rozsáhlých akcí v řádech desítek milionů korun. I zde jsem několikrát nabízel pomoc. V Americe stát tak velkorysý není. Máš to, co si zaplatíš. To se tedy týká klubové scény, kam patříme a kterou zastřešuje neziskovka s názvem American Athletic Union, takový americký ČUS. Je to paralelní organizace ke školskému sportu, který má kvalitou fantastické, ovšem značně omezené kapacity a prostor dostávají jen ti nejlepší. My trénujeme často v méně kvalitních prostorách s těžko předvídatelnou dostupnosti a dojezdové vzdálenosti na tréninky jsou pro nás v Česku nepředstavitelné. Klubová scéna v Americe vlastně slouží jako přípravné prostředí a pomocná ruka pro ty, co si chtějí urvat místo v sestavách školních týmů, protože se na ně nedostává prvoplánově. Další stupeň naší přítomnost v Americe posune povědomí o značce Basketpoint, které je již teď velmi slušně díky dříve zmíněnému umisťování svěřenců na univerzity na novou úroveň. Zároveň to zjednoduší naše aktivity během návštěv našich dětí. Přijedou "do svého“ (samozřejmou součástí a podstatnou našich výprav jsou komentované návštěvy středních škol a univerzit a setkávání s lidmi zodpovědnými za naborovani a studium, stejně jako se studenty a hráči těchto institucí, ať už našimi odchovanci nebo hvězdami univerzitního koucingu a hráči NCAA. Není tajemství, že mě moc nezajímá domovská profesionální sportovní scéna tady u nás v Česku a děti se snažíme sportem především vychovávat a těm nejšikovnějším otevírat dveře studia na elitních univerzitách v této zemi. Vynikající sportovec a neméně kvalitní student tak může zažít pouť, kterou bych nazval „oběžnou dráhou Slunce“. Ano, nic menšího není náš cíl a je škoda, že takto podobně neuvažují lidé, kteří jsou za koncepci sportu nejen ve městě ale na těch nejvyšších místech v zemi zodpovědní. My v Pointers Family si už nějak poradíme ale přijde mi někdy hloupé, proč náš přístup a možnosti nejsou běžně dostupné všem dětem a sportům, které mají kvalitní trenéry a personál. Ti, kteří našemu konceptu uvěří mají před sebou pot, slzy ale i radost z vítězství, která zákonitě přijdou, zdokonalování a společným zájmem stmelený kolektiv s kamarády na celý život. A jestli se podaří posouvat ‚ kluky přes sportovní stipendia na Harvardy, Stanfordy, Cornel, … a další věhlasné univerzity, bude naše mise naplněna. Ja budu spokojen, když se tam za mého života dostane třeba jen jeden jediný z našich dnes více než tisíce svěřenců ... Tak co, mám čekat až se názory Našeho města s velkým „N" otočí o 180 stupňů a koncentrovat se i nadále jen na Frýdek-Místek a nejbližší okolí, nebo zainvestovat za oceánem taky tak trošku pro nás? Dává vám to smysl? Od rodiny mám zelenou 💚. Jo, neptejte se raději „kolik💲" :-))) ... (zn)