Svátek sportu a sportování s Pointers opravdu pro každého.
Co je pro mě nejvíc? To co jsem viděl dnes dopoledne na naší palubovce.
Tři kluci, kteří k nám přišli v pokročilejším věku doslova z ulice „jen si tak zahrát" a s trenérem Kořínkem seniorem rozšiřovali své dovednosti s míčem a hlavně nabírali sebevědomí ve skupině For Fun dvakrát v týdnu. Další dva, keří měli jasno i s rodiči, že "na to nemají", ale po dlouhém přesvědčování vydrželi. Dnes jedni i druzí po zařazení do soutěžního týmu společně s ostatními odehráli životní zápas. Pointers vs Pointers. Město Frýdek-Místek vs USA, přesněji Greensboro v Severní Karolíně. Češi proti Američanům. Další bitva o každý míč, o každý metr, o každý bod. Pro Amíky pátá výzva během jejich pobytu tady u nás.
Někteří z našich hráčů stáli proti sobě už na naší lednové výpravě do USA a stejně tak jak na palubovce Jestřábů ze střední školy Southeast Guilford tak na naší půdě to byl neuvěřitelně vyrovnaný zápas. V Americe jsem si nechali dát vyrovnávací koš v posledních sekundách, u nás jsme většinu času vedli a až posledních dvě minuty rozhodly o minimálním prohře deficitem jediného bodu, který mohl v poslední sekundě zvrátit Robin svou dvoubodovou střelou. Je ale vlastně nesmysl psát, že „my" jsme prohráli a „oni“ vyhráli, když „my“ i „oni“ jme vlastně „my“. Navíc vyhrál sport a všem zúčastněným se potvrdilo, že mělo cenu setrvat. Vyhráli jsme všichni komu záleží na dětské generací. Jsme Pointers, jsme jeden klub, sice na opačných koncích světa, ale jsme jedna Pointers Family a fungujeme přesně tak jak jsme se před šesti lety s Coreym dohodli. Dohodli na tom, že náš svět sportu bude trošku jiný, že prostor dostanou opravdu všichni. A kde jinde takovou dohodu nezpečetit než v Jiném světě. Tehdy v létě 2019 vznikl o něco mladší „brácha“ našeho frýdecko-místeceho klubu Pointers USA. A záhy poté naše kontakty znemožnila korona.
Corey to má v Americe paradoxně těžší. Hráči musí překonávat výrazně větší vzdálenosti na tréninky a zápasy a i když je americká sportovní infrastruktura rozvinutá a překrásná, kapacity nestačí, ceny jsou vysoké a je to prostě těžké. Snažím mu radit jak vyjednat s městskou společností Sportplex (to není vtip, opravdu se jmenuje stejně jako u nás ve FM) nadstandardní podmínky pro náš program, kde nabízí péči pro všechny vrstvy společnosti včetně potřebných stejně jako my a ještě je jeho program s bonusem mezinárodních výměn. Jak to dopadne se uvidí, halu zatím v USA asi stavět nebudu ;-).
Zpátky k zápasu. Byl to letos poslední s našimi přáteli, teď už se všichni balí a naše cesty se zase rozcházejí, abychom se potkali zase v lednu 2026. Basketbal ale nikomu chybět určitě nebude. Od září začíná nekonečně bohatý nebo spíš náročný program svazových soutěží. Před tím ještě organizujeme u nás několik turnajů. Hned pět našich týmů se v této sezóně účastní prestižního seriálu turnajů Centrální Evropské Basketbalové Ligy CEYBL, kdy hned pět z patnácti proběhne u nás a na zbytek procestujeme Evropu. Jo bude toho hodně a bude to pokračovat zase až do června.
Já mám ale stejně před očima ty kluky, které jinde odepsali nebo si sami nevěřili a chtěli to zabalit nebo dokonce na čas basketbal zabalili . Dnes to byl zase basketbal na plné pecky se vším všudy. S hráči z kolébky našeho sportu. Jo, baví mě to víc a víc! Furt!
Go Pointers❤️🤍🖤!!!
Šťastnou cestu kluci. See you next year 🏀❤️.
(zn)